Pátek, pátý den kurzu
Aby nám to nebylo líto, tak den začal opět rozcvičkou a báječnou snídaní, po které jsme se šli rychle dobalit a nanosit kufry do auta k panu Pejpalovi a panu Marešovi. Oběma moc děkujeme, že nám věnovali svůj čas a odvezli naše věci do Dubé a Tuhaně.
Než jsme se vydali na vlak, tak nás čekalo ještě vyhodnocení kurzu, poslední odměny a rozloučení s perfektním personálem hotelu Kafka. Se smutkem, že to tak rychle uteklo, jsme nastoupili do vlaku a vydali se směrem k domovu, kde nás už nedočkavě vyhlíželi naši milí (rodiče, prarodiče, sourozenci, kamarádi…).
A co na konec? Já děkuji svým třeťáčkům, za úžasné chvilky strávené s nimi a výbornou reprezentaci ZŠ Dubá (všichni je moc chválili a já na ně byla velmi pyšná) a doufám, že příští rok si to užijeme znovu. A ještě poděkování Nikolce Pryšingerové za pomoc a odvahu odjet s námi na pět dní, aniž by nás znala a věděla do čeho jde.
Zdenka Wagenknechtová
