I naši třeťáci se konečně dočkali své školandy!
Navzdory nepříznivé předpovědi počasí jsme vyrazili do míst, kde bylo počasí opravdu divoké… Ale nevadí, i my umíme být pěkně divocí! Zažili jsme jemné kapky deště i pořádné lijáky, hřálo nás sluníčko i mírně spálená ramena a kdo nestihl slunce, mohl si užít pořádné „zažehnutí“ kopřivou.
Nechyběl adrenalin ani chvíle pohody, tajné noční návštěvy na pokojích, povídání, hry při baterce a spousta společných zážitků, na které budeme opravdu vzpomínat.
Vyzkoušeli jsme si přípravu vlastních snídaní, svačin i večeří, ale dopřáli jsme si také skvělé obědy od profesionálů. Na vrcholu Jedlové jsme se potkali s našimi šesťáky a navštívili také třeťáky ze Zákup v místě jejich školandy. Společně jsme hráli Bingo, povídali si a Liborek dokonce narazil na své kamarády z fotbalu. Bazén, byl naše relax zóna po návratu z každodenního poznávání Lužických hor.
Po celou dobu jsme se setkávali s milými a ochotnými lidmi, počínaje panem majitelem, dále pak v restauracích, na adrenalinových aktivitách i v dopravních prostředcích. Patří jim naše velké poděkování.
Obrovské DĚKUJI patří i našim skvělým rodičům. Díky jejich podpoře jsme se školandy mohli zúčastnit. Pustili nás, zaplatili nám ji , vybavili nás kapesným a navíc nás zásobili spoustou dobrot, které nám dodávaly energii. A že se hodila!
Děkujeme rodičům Terezky a Máťi za přepravu zavazadel. Cestovat „nalehko“ je přece jen mnohem pohodlnější.
Velké poděkování patří i paní ředitelce, která stejně nás jako ostatní třídy podpořila při naši školandě a uvolnila část finančních prostředků z OP JAK.
Naším cílem bylo nachodit 67 kilometrů. No… úplně to nevyšlo. Chybělo nám jen pár kiláčků. Možná kdybychom zůstali do neděle… té přespříští…nebo té další, zvládli bychom to!
Děkujeme za všechno. Byla to školanda plná společných chvil, na které budeme rádi vzpomínat. Třeťáci
Co dodat na úplný závěr?
Jsou to už opravdoví parťáci a bylo nám s nimi moc fajn. „DÍKY, VY NAŠI MIMOZEMŠŤANÉ.“
TU Janča, AP Renča
