Stezkou Českem napříč Krušnými horami
56 odvážlivců od 1. až po 9.třídu
Když se řekne Stezka Českem, většina lidí si představí dlouhé kilometry, nádhernou přírodu a překonávání vlastních limitů. 45 dětí a 11 dospělých přesně toto zažilo. Na několik dní jsme se vydali do Krušných hor, abychom společně poznali krásy tohoto jedinečného pohoří, otestovali svou vytrvalost a vytvořili vzpomínky, na které budeme ještě dlouho vzpomínat.
12 km
Naše cesta začala v Měděnci, kde nás vysadil řidič autobusu se slovy:“A zbytek si už dojděte“. Tak jsme vyrazili vstříc horským hřebenům a nekonečným lesům. Hned první kroky ukázaly, že nás nečeká jen obyčejný výlet, ale skutečné dobrodružství. Vše zatím „na pohodu“. Cestou jsme ještě navštívili Lesní bar Šlápota u Vápenky.
První den jsme dorazili do Krušnohorské, kde na nás čekalo ubytování v Krušnohorský Poutník
Je vidět, že Poutník vznikal s láskou ke Krušným horám i k lidem, kteří jimi procházejí. Právě tady jsme si naplno uvědomili, že Stezka Českem není jen o kilometrech, ale také o místech a lidech, kteří poutníkům otevírají dveře, děkujeme tedy ještě jednou panu majiteli Petru Mikšíčkovi.
Večer: ponocování, povídání si, courání na záchod, hluk
14 km
Následující den nás čekala jedna z nejkrásnějších částí celé trasy. Přes nejvyšší vrchol Krušných hor Klínovec jsme pokračovali směrem k Božímu Daru. Výstup prověřil fyzickou kondici všech účastníků. Právě zde jsme si obrazně i doslova „sáhli na dno“. Unavené nohy, těžké batohy a dlouhé kilometry daly zabrat malým i velkým. O to větší však byla radost, když jsme společně dorazili do cíle etapy. Děti ukázaly obdivuhodnou odolnost a mnohdy překvapily i dospělé svou vytrvalostí. Co nás trošku odrovnalo bylo na samotném vrcholu zavřené občerstvení. Ale vše bylo, jak má být a cca po kilometru a půl jsme objevili otevřené bistro, kde nás zachránila příjemná a vtipná obsluha. Za to děkujeme pane Dr. Martine z hor . Krásná Vyhlídka Klínovec, po zaslouženém odpočinku jsme pokračovali do Božího daru. Ubytování se nám moc líbilo a doporučujeme ho na 100 %. Kapacitně jsme s tímto měli trošku všude problém, bylo nás prostě více, tak někdo musel spát na zemi, ale takový luxus jsme ani nečekali, byla sprcha, byl záchod a teplo. Kdo by chtěl dát tip, tak je to Chata Libela. Večeři jsme měli v Radničním sklípku. Po celodenním šlapání byly kupodivu talíře prázdné.
Večer: povídání si, courání na záchod, ticho, spánek
16 km
Z Božího Daru naše cesta pokračovala do Horní Blatné. Krušné hory nám po celou dobu nabízely nádherné výhledy, rozlehlé louky, hluboké lesy i stopy bohaté hornické historie. Každý den přinášel nové zážitky a nové výzvy. I tady to nebylo bez komplikací. Opět nás zradilo občerstvení, které jsme měli dokonce i domluvené, protože jsme tento kus cesty šli zkušebně jen učitelé před 14 dny. Ale jsme rádi, že se tak vlastně i stalo, protože i to nás učí a příště si už na dně batohu necháme nějakou záchranu. Kdo se ale dobře nasnídal a využil možnost nakoupit si v obchodě, tak ten tuhle nepříjemnost ani nepostřehl. V Horní Blatné jsme měli připravenou večeři v místní restauraci a hotelu Modrá hvězda, kde jsme dokonce i přespali. Velmi si vážíme toho, že jsme nakonec místo sálu mohli využít pokoje a zažít tak maximální servis. V tak početné skupině si přespání v lese ani nedovedeme zatím představit a ukázalo se, že mít postel, sprchu a zajištěné jídlo je prostě neskutečná úleva pro všechny. Dospěláci ještě pivo, abychom to upřesnili.
Večer: ticho, ticho, ticho, spánek, spánek, spánek
12 km
Poslední pěší etapa vedla až do Nejdku. Přestože únava byla znát na každém kroku, blížící se závěr dodával všem energii. Každý kilometr navíc byl důkazem odhodlání celé skupiny a ukázkou toho, čeho lze dosáhnout. Po dokončení horské části naší výpravy jsme nasedli na vlak a přesunuli se do krásného lázeňského města Karlovy Vary. Zde jsme si po dnech strávených na stezkách dopřáli zasloužený odpočinek. Slunečné počasí, kolonády, léčivé prameny a jedinečná lázeňská atmosféra vytvořily dokonalou tečku za celým putováním. Procházky městem, ochutnávka minerálních pramenů i chvíle pohody na slunci byly příjemnou odměnou za všechny zdolané kilometry.
________________________
= 54 km
Podtrženo sečteno a nachozeno 54 km (bez individuálních tras)
Odhadem i s procházkou po Varech, návštěvou obchodů předešlé dny a běhání po chalupách
=60 km
Naše putování po Stezce Českem v Krušných horách nebylo jen o chůzi. Bylo především o spolupráci, přátelství, vzájemné pomoci a překonávání vlastních hranic. Čtyřicet pět dětí a jedenáct dospělých vytvořilo skvělý tým, který společně zvládl náročné okamžiky i radostné chvíle. Domů jsme si neodvezli jen unavené nohy, ale především spoustu zážitků, nových zkušeností a pocit, že společně dokážeme mnohem víc, když chceme, nebo snad i musíme.
Stezka Českem nám opět ukázala, že ty nejkrásnější cesty jsou hlavně o lidech, kteří po nich kráčejí společně, proto děkujeme rodičům za společné putování a odvahu jít s námi, s námi učiteli. Jsme zkrátka jiný druh.
A největší DĚKUJI patří dětem, které šly.
My ze ZŠ DUBÁ
