Konec školního roku se pomalu blíží k prázdninám, sluníčko hřeje čím dál více a svými paprsky nás vytahuje ze školních lavic do přírody.
V přírodě se přirozeně více vyřádíme a jsme schopni lépe se soustředit. Venku se dobře učí o přírodě, ale dobře se učí i jiná témata. Dá se cvičit, zpívat, tančit, výtvarničit i vyplňovat pracovní listy. Špatné počasí většinou vypadá špatně jen z domova, když do něj vyrazíme, zjistíme, že je vlastně docela dobré. Hlavní je, že učení probíhá přímou zkušeností a my jsme spolu a spolupracujeme.
Podnikáme badatelské výpravy na louku, do lesa, k rybníku. Pozorujeme vše kolem, i ty nejmenší živočichy. Cestou si hrajeme různé hry k zopakování toho, co bychom si měli z druhé třídy pamatovat. Používáme nejrůznější pomůcky, na které využíváme nalezený přírodní materiál.
Máme rádi i výuku na školní zahradě, která prošla v době distanční výuky revitalizací.
A co si o tom někteří z nás myslí?
„Učit se venku je super. Nejvíc mě to baví objevovat nové věci v přírodě.“ Táda
„Když jsme venku, je větší legrace. Pořádně se protáhneme a ani mi nepřipadá, že se vlastně učíme. Líbí se mi chodit máčet nožky v rose.“ Emička
„Když jsme šli na Mlejnek, zmokli jsme. Vůbec nám to nevadilo. U ohně jsme se usušili. Líbí se mi učit se venku.“ Kuba
„Bavilo mě zkoumat hmyz přes lupu.“ Nelinka
„Když hrajeme na zahradě hry, jsme spolu. A ani se nehádáme. Hrajeme všichni společně.“ Adélka
„Zkoušeli jsme střílet prakem do terče. Moc mi to nešlo. Těším se, až si doma vyrobím vlastní prak.“ Pepa
